Mělnická kostnice

Mělnická kostnice patří spolu se sedleckou u Kutné Hory k největším v České republice. Je umístěna v kryptě pod presbytářem proboštského kostela sv. Petra a Pavla. Podle postupu stavby presbytáře a nápisu na jejich stěnách sloužila svému účelu do 30. let 16. století.

Kolem kostela byl od nepaměti hřbitov, který však nestačil zejména při morových epidemiích pojmout četné pohřby, a proto hrobníci vybírali pozůstalé kosti a rovnali je v kostnici. Kostnice neboli karnery bývaly u většiny farních chrámů, kde existovaly hřbitovy. Mělnická kostnice sloužila svému účelu do roku 1775, kdy byl hřbitov u kostela zrušen.

Podle guberniálního nařízení ze dne 16. srpna 1787 měly být kosti z kostnic pohřbeny do země. Na Mělníce to však vyřešili zazděním oken a vchodu do kostnice. Hřbitov byl přenesen ke kostelu sv. Ludmily na předměstí.

Při opravách chrámu v letech 1891 – 1892 byl vchod do kostnice znovu otevřen a náhrobní kameny kryjící okna byly přemístěny do interiéru kostela. Po restauraci chrámu z let 1913 – 1916 začal odborně studovat a uspořádávat kosti umístěné v kostnici antropolog světového věhlasu MUDr. RNDr. h. c. Jindřich Matiegka, profesor Karlovy univerzity. Po usilovné práci v době první světové války připravil se dvěma mladými pomocníky (jedním byl jeho pozdější nástupce prof. MUDr. Jiří Malý) kostnici pro studijní účely i pro návštěvy z řad veřejnosti.

V kostnici jsou umístěny pozůstatky asi 10 000 až 15 000 osob různého stáří, pohlaví i etnického původu. Byly sem totiž v minulosti sváženy kosti nalezené na různých místech v okolí Mělníka, pozůstatky válečných událostí třicetileté války a dalších šarvátek.